Můj den na statku – máma nebo chovatelka?

Mé role se přes den střídají. Většinu dne jsem maminkou dvou malých holčiček- Anežky(3roky) a Elinky(8měsíců). A část dne se ze mě stává chovatelka zvířat, kdy se starám o slepice, ovce a koně.

Můj den začíná v 6.00, kdy se pravidelně budí Elinka na kojení. Po kojení ještě usne a já se oblékám, nachystám slepicím krmení a spěchám za zvířaty. Mám jen asi 30minut, během kterých nakrmím slepice, nanosím vodu a seno ovcím, které jsou přes období bahnění (období porodů) zavřené ve stáji. Koně s beranem zkontroluji, zda jsou v pořádku. Oba jsou ustájení přirozeným způsobem, takže s nimi žádnou velkou práci nemám.

Spěchám domů, kde v kuchyni už čeká snídající manžel a Anežka. Snídám a přebírám roli maminky. Manžel jde do práce. Anežka je již natěšená, jak si budeme hrát. Elinka už taky kuká a volá po kojení. A nastává koloběh kolem dětí. Pohrát si, přebalovat, učit se, poklidit a nakrmit. Pokud není moc zima, oblékám obě děti a jdeme na procházku po vesnici.

Doma je hodně rušno, pokud nepláče Elinka, tak se dožaduje pozornosti Anežka. Vše graduje s přípravou oběda. Na Elince je už znát značná únava, někdy jí Anežka dovolí i usnout kolem 10:45. Nespí dlouho, asi 20minut, ale hodně to pomůže.P1220623

Anežka mi pomáhá s přípravou oběda a Elinka se dívá nebo ji mám v nosítku. Obědváme v 11:30. Po nakrmení obou dětí rychle dojím téměř studený oběd i já. Chvilku si ještě hrajeme. Podle Elinčiny únavy, ale většinou ve 12:30, ji obleču a vezu na dvůr v kočárku spinkat. Nepotřebuje uspávat, zvládne to sama. Zapnu jí tam chůvičku a spěchám za Anežkou.

Anežka odolává, pokaždé nechce jít spinkat, nakonec ve 13:30 je také vypravená a jedeme kočárkem na dvůr. Po chvilce ježdění i ona usne. Nastavím druhou chůvičku. A měním roli.

Honem za zvířaty. Mám na to jen hodinu a půl. Poklidím hnůj, zkontroluji zdraví zvířátek, doplním krmení a vodu. A pokud je k mé ,,velké radosti“ něco rozbité, tak to opravím. Někdy mezitím odbíhám k plačícím holkám, je trochu popovést a ujistit je, že to byl jen zlý sen či ,,Pan Prd“ (jak říkáme bolení bříška).P1160984

Jsou dny, kdy holky vydrží spát i déle a to stihnu i práci na domě či zahrádku. Ale takových je s rostoucíma holkama už málo.

Teď v chladných dnech po spaní jsme doma a hrajeme si tam. Ale když to je jen trochu možné, tak po svačině vypravím děti ven. Elinka je v kočárku a kouká na nás, jak s Anežkou pobíháme po dvoře a opravujeme, zahradničíme nebo si hrajeme. Prostě podle toho, co je potřeba.

Manžel se vrací domů dle dnů buď v 16:00 (Út, Čt- to jsou mé dny- on se stará o  holky a já mám čas projet se na koni) a nebo v 18:30 (Po, St- to jsou jeho dny-tráví odpoledne dle svých představ). V pátek většinou pracuje do 15:00. Je svým vlastním pánem ve svém architektonickém ateliéru.

Takže po večeři koupe Anežku a uspává ji (pokud není doma do 19:30, což se stává, tak jednou týdně, je to na mně). Já se postarám o Elinku. Holt, kojící maminky jsou nenahraditelné.

Anežka sice spí ve 20:30, ale Elinka je sovička, ta nespí déle než 30min a pak s námi tráví večery. V noci se budí po 2-3hodinách, chce nakojit, málokdy ji stačí jen podat dudlík. Takže už 8měsíců pořádně nespím …

Jsou dny, kdy vše klape. Je jich naštěstí většina. Ale stačí, aby se objevily dny, kdy je toho na jednu mámu-chovatelku moc. To pak zjišťuji, co jsem ještě schopná zvládnout. Pochybuji o sobě a ptám se: ,,Jde to být chovatelkou a mámou zároveň?“.

 S mojí houževnatostí ANO, ale není to pro každého. Je to život na hraně. Proto je tak málo žen tohoto druhu  :-).

 

Jana Cvilinková
Miluji zvířata a udělala bych pro ně cokoliv. Již 15let mám vlastního koně a chci vám ukázat, jaký může být život po jeho boku. Můj příběh si přečtete zde>>
Komentáře
  • Stáhněte si e-book a zamilujte si přirozené ustájení.
  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky