Blog – můj zdravý rozum a moje proč ANO

Rozhovor se zdravým rozumem

,, Co Tě to napadlo? To je nesmysl? Ty a psát blog? Jen si vzpomeň na školu a češtinu. Jak jsi nenáviděla  slohovky. Dokonce i diplomku jsi psala jako postup o svém vědeckém výzkumu, žádné dlouhé vypisování, ale fakta. A teď chceš psát blog? Nemáš už dost své práce. Kde na to vezmeš čas?A vůbec nikoho to nebude zajímat… Prober se a vykašli se na to.“

Hned, jak jsem si ho vyslechla, pocítila jsem obavu, vážně mám na to, vždyť to nebude nikoho zajímat. To je ale úloha zdravého rozumu – chránit a bránit se změnám.

Ale prodýchala jsem obavu a odpověděla: ,,Dost! Přestaň mi do toho mluvit. Zkusím to. Už jsem se rozhodla. Má cesta a zkušenosti, můj pohled na danou věc může někomu pomoci. Vím to. “

Přestože nejsem žádný velký spisovatel a v češtině pro mě byl sloh utrpením a stresem, moje touha inspirovat je silnější. Je to pro mě výzva i závazek.

Odrazující ideální teorie knih

Sama jsem přečetla spoustu knih (moje knihovna je toho důkazem), ale většinou, to pro mě byla jen suchá teorie, která projde přes mozek a bez velkého vtisknutí ho zase opouští. Mnoho rad a návodů, mnohdy tak složitých, že to při prvním čtení odradí. Poukazují na složitost a ukazují téměř nemožnost aplikace do běžného života bez miliónových investic. Prostě ukazují ideál, ale už neříkají, jak ho jednoduše zrealizovat.

Ale já jsem praktik – potřebuji vše zrealizovat jednoduše a funkčně

Proto se ráda učím od lidí z praxe, co dělají, jak nejlépe dovedou a funguje jim to. Dělají to jednoduše. Inspirují mě, ukážou jejich variantu osekanou od zbytečných komplikací a složitostí. Zjistím, co jim funguje, nebo vím, jak bych to určitě nechtěla, i to je důležité. To vše má pro mě velkou hodnotu.

Učím se od někoho, kdo dělá něco podobně jako já. Dělá něco, co se mnou rezonuje, a říkám si, takhle nějak bych to chtěla, to se mi líbí.

Cítím potřebu sdílet svůj příběh, svou cestu a tím inspirovat či pomoci lidem, kteří mají chuť se posunout dál, vzdělávat se a učit se. Poučit se z chyb a přizpůsobit načerpané nové myšlenky tak, aby vyhovovaly jim, jejich podmínkám. Nikdo není stejný. A každý má trochu jiné podmínky.

Je mnoho variant, jak dělat jednu věc, stejně je mnoho názorů na posouzení správnosti a každému vyhovuje něco jiného. Ale pokud nezjistíte, že se dá něco dělat i jinak, pak nemůžete ani vědět, která varianta je vám milejší.

Píši blog, abych ukázala jednu z tisíce možností

Proto jsem začala psát blog, abych ukázala jednu z tisíce možností. Abych obohatila Váš obzor a ukázala Vám, jak to dělám já.  A kdyby jste si z toho vzali jen jednu myšlenku, nápad a přemýšleli o nich nebo dokonce je zavedli do praxe, tak to stálo za to. Budu ráda za zpětnou vazbu, Vaši inspiraci. Jsem otevřená všemu novému. Kdo neroste, hnije a umírá.